|
|
Use of cardiovascular magnetic resonance for evaluation of pathophysiollogy in dilated cardiomyopathy.
Šramko, Marek ; Kubánek, Miloš (vedoucí práce) ; Solař, Miroslav (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Dilatační kardiomyopatie (DCM) je druhou nejčastější příčinou srdečního selhání. Patofyziologie DCM není zcela objasněna. Jedním z důvodů jsou limitace současných klinických metod pro výzkum tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo posudit schopnost magentické rezonance srdce (CMR), s využitím moderních zobrazovacích technik, pro in vivo vyšetření některých klíčových patofyziolgických mechanizmů, které mají s DCM přímou souvislost. Dalším cílem práce bylo pousoudit, zda patologické nálezy na CMR umožní předpovědět klinicky relevantní zlepšení morfologických a funkčních parametrů levé komory srdeční - reverzní remodelaci (LVRR). U 44 pacientů s nově manifestovanou DCM (délka trvání <6 měsíců) byla provedena CMR, endomyokardiální biopsie, zátěžové vyšetření a vyšetření srdečních biomarkerů. CMR byla zopakována po 1 roce klinického sledování. U 34 % pacientů byly pomocí biopsie zjištěny zánětlivé změny myokardu. LVRR byla po roce pozorována u 45 % pacientů. Přítomnost pozdního sycení gadolinia (LGE) v levé komoře byla senzitivním ale málo specifickým znakem zánětu myokardu, protože přítomnost LGE byla taktéž projevem hemodynamického zatížení při srdečním selhání. Rozsah LGE byl nezávislým prediktorem LVRR a taktéž prediktorem závažných klinických událostí. Přítomnost perikardiálního výpotku a zvýšené časné...
|
|
|
The Role of Patent Foramen Ovale in the Pathophysiology of Decompression Sickness.
Honěk, Jakub ; Šefc, Luděk (vedoucí práce) ; Linhartová, Kateřina (oponent) ; Mandysová, Eva (oponent)
Foramen ovale patens (PFO) je spojováno se zvýšeným rizikem vzniku dekompresní choroby potápěčů (DCS). Patofyziologicky je tento jev vysvětlován paradoxní embolizací dusíkových bublin do systémového oběhu s následnou obturací kapilár vedoucí k ischemickému poškození tkání. Tato hypotéza, ač vyslovena již v 80. letech 20. století, je stále diskutována a doposud chyběla experimentální a prospektivní klinická data, která by ji podporovala. Její význam přitom není zdaleka jen teoretický. Průkaz PFO jako etiologického faktoru vzniku DCS a zejména nevyprovokované DCS (bez porušení dekompresních pravidel), by mělo zásadní význam i v terapii a prevenci této choroby, která představuje potenciální riziko pro miliony potápěčů na celém světě. V našem výzkumu si klademe za cíl ozřejmit úlohu PFO v patofyziologii vzniku DCS a zjistit, zda prevence paradoxní embolizace dusíkových bubIin, povede k snížení incidence nevyprovokované DCS. Provedli jsme screening přítomnosti PFO pomocí transkraniální duplexní ultrasonografie u 489 potápěčů. V retrospektivní analýze jsme zjistili, že incidence nevyprovokované DCS byla 7% a že PFO bylo jediným rizikovým faktorem. V dalším výzkumu jsme se zaměřili na detekci venózních a arteriálních dusíkových bublin po simulovaných ponorech v hyperbarické komoře. Zjistili jsme, že ponory...
|
|
|
Use of cardiovascular magnetic resonance for evaluation of pathophysiollogy in dilated cardiomyopathy.
Šramko, Marek ; Kubánek, Miloš (vedoucí práce) ; Solař, Miroslav (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Dilatační kardiomyopatie (DCM) je druhou nejčastější příčinou srdečního selhání. Patofyziologie DCM není zcela objasněna. Jedním z důvodů jsou limitace současných klinických metod pro výzkum tohoto onemocnění. Cílem této práce bylo posudit schopnost magentické rezonance srdce (CMR), s využitím moderních zobrazovacích technik, pro in vivo vyšetření některých klíčových patofyziolgických mechanizmů, které mají s DCM přímou souvislost. Dalším cílem práce bylo pousoudit, zda patologické nálezy na CMR umožní předpovědět klinicky relevantní zlepšení morfologických a funkčních parametrů levé komory srdeční - reverzní remodelaci (LVRR). U 44 pacientů s nově manifestovanou DCM (délka trvání <6 měsíců) byla provedena CMR, endomyokardiální biopsie, zátěžové vyšetření a vyšetření srdečních biomarkerů. CMR byla zopakována po 1 roce klinického sledování. U 34 % pacientů byly pomocí biopsie zjištěny zánětlivé změny myokardu. LVRR byla po roce pozorována u 45 % pacientů. Přítomnost pozdního sycení gadolinia (LGE) v levé komoře byla senzitivním ale málo specifickým znakem zánětu myokardu, protože přítomnost LGE byla taktéž projevem hemodynamického zatížení při srdečním selhání. Rozsah LGE byl nezávislým prediktorem LVRR a taktéž prediktorem závažných klinických událostí. Přítomnost perikardiálního výpotku a zvýšené časné...
|
|
|
Role tukové tkáně v patofyziologii obezity a mentální anorexie
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Pohled vědců na tukovou tkáň a její význam doznal v posledních desetiletích výrazné proměny. Ukázalo se, že tuková tkáň není pouze neaktivní úložiště tuku a energie, ale že se aktivně podílí na regulaci celotělové homeostázy jako endokrinní orgán produkující řadu hormonů a jiných biologicky aktivních látek působících endokrinně, parakrinně i autokrinně a ovlivňujících další orgány v těle. Správná regulace procesů v tukové tkáni hraje významnou roli v udržení celistvosti organizmu a její odchylky mají za následek vznik nejrůznějších onemocnění. Tato práce se zaměřuje především na význam tukové tkáně v patogenezi obezity a mentální anorexie. Výskyt obezity v posledních letech rapidně stoupá, což jí spolu s přidruženými komplikacemi řadí mezi celosvětově nejvýznamnější zdravotní problémy. Obezita je spojena s poruchou endokrinní funkce tukové tkáně charakterizovanou změněnou produkcí hormonů a adipokinů a vedoucí k rozvoji četných onemocnění jako např. diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulární nemoci. Opačný extrém, u kterého však tuková tkáň, respektive její absence, hraje také důležitou roli, představuje mentální anorexie (MA) definovaná jako porucha příjmu potravy s extrémní restrikcí kalorického příjmu, který je značně převýšen energetickým výdejem. Bohužel i množství nemocných s MA se v...
|
|
|
Život s plicní hypertenzí sledovaný v IKEM Praha
KLOPOTOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou plicní hypertenze sledované u klientů v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou plicní hypertenze {--} etiologie a patogeneze, patofyziologie, epidemiologie, klasifikace, klinický obraz, vyšetřovací metody, terapie, prognóza. Dále se zabývá zdravotně sociální stránkou, která je rozdělena navíc na zdravotní dopad a sociální dopad. Zdravotně sociální stránka je dělena na zdraví a nemoc, na podporu zdraví, prevenci a kvalitu života. Ve zdravotním dopadu se zaměřuji na výživu, tělesnou aktivitu, přírodní léčiva, nachlazení a depresivní stavy. V sociálním dopadu naznačuji sociální vlivy na zdraví, nemoc a především sociální výhody pro klienty s plicní hypertenzí. V praktické části práce jsou prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu dotazníkového šetření prováděného u klientů s plicní hypertenzí sledovaných v IKEM Praha od 1. července 2008 do 28. února 2009. Dotazník měl sledovat, zda klienti s plicní hypertenzí trpí často depresivními stavy, zda je ovlivněna jejich zdravotně sociální stránka daným onemocněním, a jak jsou klienti dostatečně informováni s hlediska plicní hypertenze. Z výsledků vyplývá, že cíle byly splněny. Je dokázáno, že klienti s plicní hypertenzí trpí depresí, jejich zdravotně sociální stránka je též ovlivněna daným onemocněním, většina klientů má dostatek informací o plicní hypertenzi. Tato práce může být přehledným zdrojem pro různá kardiologická oddělení, která se zabývají léčbou plicní hypertenze. Jistě by byli rádi i klienti, kdyby mohli nahlédnout do této práce, a to nemluvě o sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se zabývá nejen odbornou literaturou, ale životem a výhodami lidí s plicní hypertenzí.
|
host ::
RSS.